Nejkouzelnější z bělásků. Samečci mají nepřehlédnutelné, výrazně oranžové konce předních křídel. Spolu se žlutozelenou kresbou na rubu dávají na odiv neuvěřitelné variace pohledů a záběrů, které si fotograf nemůže nechat ujít a proto na louce usilovně dohání běláska v očekávání že si motýl usedne, což se v době kdy samečci patrolují často nestane. Samičky sice takto nelítají, ale zase nejsou tak často k vidění. Oba mají ale také chvíle, kdy sají nektar a pro focení je možná nejzajímavější najít místo s koncentrací nektaronosných rostlin či najít po ránu ještě spící motýly nocující často na různých suchých rostlinách.
Já mám rád všeliké louky, lesní okraje a háje, údolí potoků a řek. Létám pouze na jaře v jediné generaci přibližně od dubna do června, a to za slunečného počasí. V zašpičatělé kukle vyčkávám příchod jara a jen co se vylíhnu, usilovně vyhledávám po krajině svou družku. Po spáření ona trpělivě klade jednotlivá vajíčka na živné rostlinky, které jsou především řeřišnice luční(Cardamine pratensis) a česnáček lékařský. Nejsem sice ohrožený druh, ale ohrožuje mě tak jako i vás, všeliká chemie a nečistoty.
Sameček(nahoře) má oranžové skvrny,
Menší motýl s rozpětím 30-40mm.
slovensky - Mlynárik žeruchový
Fotogalerie apatura